Sociálněvědní data k tématu pandemie v Česku a na Slovensku

Úvodní příspěvek představí Český sociálněvědní datový archiv (ČSDA) jako národní centrum datových služeb pro sociální vědy a český uzel panevropské výzkumné infrastruktury CESSDA ERIC, který získává, zpracovává, dokumentuje a uchovávásoubory digitálních dat z vědeckých projektů a zpřístupňuje je pro účely jejich dalšíhoanalytického využití ve vědeckém výzkumu a při výuce. Zde budou přiblíženy služby ČSDA a také ve stručnosti představeny relevantní projektové a propagační aktivity zaměřené na zpřístupnění sociálněvědních dat k tématu pandemie.

Yana Leontiyeva je vedoucí Českého sociálněvědního datového archivu Sociologického ústavu AV ČR. Odborně se věnuje managementu sociálněvědních data a také výzkumu mezinárodní migrace.

Infrastruktura European Social Survey se v roce 2020 rozhodla zařadit do 10. vlny šetření otázky týkajících se pandemie COVID-19. Národní týmy a hlavní vědecký tým (CST) připravily 10 otázek, dalších 10 otázek bylo vybráno ve veřejné soutěži. Jde o témata:

1. Vládní autorita a legitimita ve věku pandemie (M. Helbling, University of Bamberg, WZB Berlin Social Science Center, R. Maxwell (University of North Carolina at Chapel Hill) a R. Traunmüller (University of Mannheim),

2. Konspirační představy v souvislosti s COVID-19 a dodržování vládních pravidel (K. Gemenis (Das Max-Planck-Institut für Gesellschaftsforschung) a L. Littvay (CEU, EUI).

Země, které dosud potvrdily zařazení otázek do svých dotazníků, jsou Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Česko, Estonsko, Finsko, Island, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Maďarsko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Severní Makedonie, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko. Sběr dat byl ve všech zemích posunut na rok 2021. V Česku proběhl v období červenec – září 2021 a data sbírala agentura ppm factum research. Co nám data řeknou o důvěře ve vědce a spokojenosti se zdravotnictvím? Jak hodnotíme činnost vlády v souvislosti s pandemií, její podporu lidem, kteří ztratili zaměstnání, starým lidem v pečovatelských domech a rodinám s dětmi? A je koronavirus výsledkem záměrného a skrytého úsilí nějaké vlády nebo organizace?

Klára Plecitá je vedoucí výzkumného oddělení Hodnotové orientace ve společnosti v Sociologickém ústavu AV ČR. Zabývá se výzkumem politických hodnot, postojů a chování a výzkumem národní identity. Od roku 2001 je národní koordinátorkou českého uzlu mezinárodního výzkumného projektu European Social Survey, kterého se účastní 38 zemí.

Až do března 2020 Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) realizovalo každý měsíc (s výjimkou letních prázdnin) sběr dat projektu Naše společnost metodou osobního dotazování tazatele s respondentem. V období pandemie onemocnění Covid-19 nebylo osobní dotazování možné a CVVM se proto spojilo s firmou Median a realizovalo v období od května 2020 do dubna 2021 6 výzkumů s názvem Naše společnost – speciál. V příspěvku budou prezentovány některé výsledky týkající se postojů veřejnosti k pandemii onemocnění Covid-19, mimo jiné jak se měnil zájem veřejnosti o pandemii, čeho se čeští občané obávali a jak hodnotili reakci státu na pandemii.

Naděžda Čadová vystudovala sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v současnosti působí v Centru pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu (CVVM) jako vedoucí projektové činnosti, takže má na starosti vedení projektu kontinuálního výzkumu veřejného mínění Naše společnost a zakázky, které CVVM realizuje. Odborně se věnuje zejména metodologii kvantitativních sociologických výzkumů.

První část příspěvku krátce představí metodologii a tematické okruhy panelového výzkumu Život během pandemie, který již více než rok a půl mapuje situaci domácností a chování jednotlivců během pandemie covidu-19. Cílem druhé části je seznámit posluchače se strukturou a obsahem dostupných datových souborů a poskytnout praktická doporučení pro efektivní práci s nimi.

Michaela Kudrnáčová Röschová se ve společnosti PAQ Research věnuje zpracování a analýze dat z výzkumu Život během pandemie.

V příspěvku se bude mluvit o české pilotní covidové studii výzkumu „GGP-Současná česká rodina“. Budou popsány okolnosti vzniku této pilotní studie, její design a možnosti využití dat, která jsou dnes již volně dostupná pro akademický výzkum. Pilotní studie byla panelový online výzkum české rodiny, který se ve dvou vlnách uskutečnil od prosince 2020 do dubna 2021. Studie obsahovala otázky ze standardního mezinárodního dotazníku GGP doplněné o 40 národně specifických otázek na ekonomickou nejistotu, pracovní podmínky a vliv pandemie COVID-19. Celkem bylo v obou vlnách metodou CAWI dotázáno 1201 respondentů.

Martin Kreidl je sociolog a sociální demograf z Masarykovy univerzity. Zajímá se o otázky nerovností, rodiny a populačního vývoje v mezinárodní komparativní perspektivě. Je národním koordinátorem české účasti ve výzkumném programu GGP (Generations and Gender Programme).

Príspevok predstaví sériu výskumov Ako sa máte, Slovensko?, ktorá od marca 2020 priebežne monitoruje verejnú mienku na Slovensku v oblastiach súvisiacich s pandémiou. Na príklade očkovania proti COVID-19 sa príspevok bude zaoberať možnosťami a limitáciami výskumov postavených na nenáhodnom on-line panely.

Okrem toho predstavíme výskum Hodnoty a spoločnosť počas pandémie Covid-19 (HODYSE 2020), prostredníctvom ktorého sme v novembri 2020 mapovali aktuálne údaje v šiestich tematických oblastiach: spoločenská dôvera, politika a demokracia, konšpiračné teórie, názory na očkovanie, životné prostredie a voľný čas.

Miloslav Bahna je samostatným vedeckým pracovníkom a riaditeľom Sociologického ústavu SAV. Ako zástupca v programe medzinárodného komparatívneho výskumu International Social Survey Programme (ISSP) sa venuje metodológii kvantitatívneho spoločenskovedného výskumu. Dlhodobo sa zaoberá aj migráciou zo Slovenska. Migrácii sa venujú aj jeho dve monografie Migrácia zo Slovenska po vstupe do Európskej únie (VEDA, 2011) a Crossborder Care: Lessons from Central Europe (Palgrave Macmillan, 2019, spoluautorka Martina Sekulová).

Katarína Strapcová pracuje na Sociologickom ústave SAV, kde v súčasnosti pôsobí aj ako národná koordinátorka medzinárodného komparatívneho výskumu European Values Study (EVS). Vo svojej práci sa venuje téme sociálnej stratifikácie, sociálnym nerovnostiam, ako aj environmentálnej sociológii a výskumu názorov na životné prostredie a klimatické zmeny.

Cílem studie PROSECO je sledovat dynamiky vzniku IgG protilátek proti SARS-CoV-2 v české populaci.

Všichni dospělí klienti druhé největší pojišťovny v České republice (Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky) byli osloveni s možností zúčastnit se studie PROSECO. Studie PROSECO má tři fáze. První fáze sleduje vývoj protilátek v nevakcinované části populace v období druhé vlny COVID pandemie od října 2020 do března 2021. Druhá fáze studie sleduje období masivní vakcinace od dubna 2021 do září 2021. Třetí fáze studie sleduje dynamiku poklesu protilátek v české populaci.

Účastníkům studie je ve třech časových bodech vždy po šesti měsících proveden odběr vzorku venózní krve. Ve vzorku séra je stanovena hladina IgG protilátek proti spike-proteinu SARS-CoV-2 viru v klinických laboratořích asociace Qualitylab. Před každým odběrem účastník studie vyplní dotazník, pomocí kterého jsou sbírány informace o provedení a výsledku PCR vyšetření, výskytu symptomů onemocnění COVID a vakcinaci.

Data z první fáze studie PROSECO ukázala dramatický nárůst počtu seropozitivních účastníků v čase sledování. V období říjen/listopad 2020 bylo ve sledované skupině 28 % účastníků seropozitivních; v období prosinec 2020/leden 2021 došlo k nárůstu na 43 %. V období únor/březen 2021 byla u poloviny účastníků prokázána pozitivita IgG protilátek proti SARS-CoV-2 viru, značící další nárůst. Tato data korespondují s národními daty, která ukazují navýšení počtu zemřelých i nárůst pozitivních PCR testů v České republice v daném období. Ačkoliv poměr pozitivních jedinců dle PCR testování byl nižší ve srovnání s našimi výsledky. Data z první fáze studie PROSECO dále ukázala, že 34 % seropozitivních účastníků studie nemělo žádné symptomy onemocnění COVID-19. Navíc bylo prokázáno, že 28 % účastníků, u kterých se vytvořily protilátky, nikdy neprošly v daném období PCR testováním.

Výsledky studie PROSECO ukazují, že velká část české populace se v období říjen 2020–březen 2021 setkala s virem SARS-CoV-2 a není imunologicky naivní. Vysoké počty jedinců, kteří vyvinuli IgG protilátky proti SARS-CoV-2 a současně nebyli PCR testováni nebo u nich proběhla infekci asymptomaticky, ukazují, jak velký význam má vyšetření protilátek v boji nejen proti infekčním onemocněním.

Pavel Piler působí v centru RECETOX jako specialista v týmu populačních studií CELSPAC, kde dohlíží na metodiku sběru dat. Zodpovídá také za chod biobanky včetně zpracování a uskladnění biologického materiálu pro další využití v epidemiologickém výzkumu.

Respondenti Českého panelového šetření domácnosti se v roce 2020 zapojili do celorepublikové studie  zjišťující podíl osob, které se setkali s nákazou novým typem koronaviru. Na tuto studii navazuje v roce 2021 výzkum Preval II s cílem kvantifikovat množství protilátek u osob, které se s nákazou setkali, a u osob, které prošli vakcinací proti nemoci covid-19. V ramenu IKEM (ve které se nachází respondenti SOÚ AVČR) se navíc zjišťuje též buněčná imunita proti SARS-CoV-2. Společně se zjišťováním protilátek probíhá dotazníkové šetření. V příspěvku bude představen postup studie a předběžné výsledky.

Jan Klusáček je doktorandem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a odborným pracovníkem v Sociologickém ústavu Akademie věd ČR. Věnuje se analýze kvantitativních dat, indikátorům kvality života a sociologii rodiny.

Fakulta sociálních věd UK ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR a výzkumným konsorciem psychologů navázala na dotazování z jara 2020 na českých vysokých školách. Máme tedy zmapovanou situaci VŠ studentů jak v době první vlny, tak během ústupu třetí vlny pandemie. Kromě dodržování preventivních opatření a zájmu o vakcinaci, jsme se zaměřili na psychickou pohodu, ale také socioekonomickou situaci. V našem příspěvku tak rozebereme hlavně finanční a pracovní situaci studentů.

Michaela Kudrnáčová je doktorandkou na Fakultě Sociálních věd na Univerzitě Karlově a zároveň zaměstnankyní Sociologického a Fyziologického ústavu Akademie věd. Věnuje se zejména sociálním nerovnostem a jejich souvislostí s biologickým rytmem a spánkem.

Jan Klusáček je doktorandem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a odborným pracovníkem v Sociologickém ústavu Akademie věd ČR. Věnuje se analýze kvantitativních dat, indikátorům kvality života a sociologii rodiny.