Krátce úvodem

Český sociálněvědní datový archiv (ČSDA) Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. odborně zpracovává, dokumentuje a ukládá ze sociálně vědních výzkumných projektů data, propojuje je s relevantními výzkumnými informacemi a kontextem dalších dat a materiálů, a dále také podporuje sekundární analýzu v akademické i vzdělávací sféře. Kromě toho ČSDA pořádá také různé aktivity, jako jsou například semináře, konference nebo workshopy, navíc je zapojen v mnoha projektech různých výzkumných infrastruktur.

Vzhledem k tomu, že se neustále snažíme pracovat na vylepšování našich služeb, je pro nás velmi důležitý názor našich uživatelů. Rozhodli jsme se proto navázat na průzkum ČSDA z roku 2020 a uspořádali podobnou anketu mezi našimi uživateli i v letošním roce. Kromě klasických otázek ohledně využívání našeho datového archivu jsme tentokrát zjišťovali i podrobnosti ohledně FAIR data, open science a uchovávání dat.

Metodologie

Mezi 8. únorem a 31. březnem byl dostupný krátký anonymní online dotazník, v rámci kterého bylo osloveno celkem 3804 uživatelů registrovaných do datového katalogu Nesstar, přičemž 80 z nich bylo vyloučeno z výzkumu z různých důvodů (nedoručitelné pozvánky, změna zaměstnání, na požádání – dlouho archiv nepoužili). Celkový počet respondentů, kteří odpověděli alespoň na jednu otázku, je 281.

Na rozdíl od minulého dotazování byl dotazník tentokrát dostupný jak v české, tak i anglické mutaci. V rámci dotazníku jsme se soustředili pouze na informace relevantní vzhledem k fungování ČSDA, a tak jsme se rozhodli zcela upustit od dotazování se na věk, pohlaví/gender a jiné sociodemografické informace.

Hlavní zjištění

Výsledky průzkumu

• Nejčastěji uživatelé využívají služeb ČSDA v rámci nějakého typu veřejné organizace (84,7 %) jako je veřejná škola, akademická nebo státní instituce.
• Co se týče typu činnosti, převažuje zájem o datový archiv kvůli studiu (32 %).
• Celkem 61,5 % dotazovaných uživatelů využívá výhradně datový archiv ČSDA a žádný jiný.
  • Ti, co využívají i jiné archivy, zmiňovali nejčastěji německý GESIS a slovenský SASD.
• Drtivá většina uživatelů (81,8 %) má vysokoškolské vzdělání.
• Ohledně významu FAIR data mají respondenti sice určitou představu (43,6 %), ale 43,2 % přiznává, že tento pojem nezná a neví, co si pod ním představit.
• Termín Open Science je mezi uživateli, pravděpodobně zejména kvůli výmluvnému názvu, rozšířenější: 46,6 % udává, že tento pojem zná.
• Celkem 56 % respondentů udává, že v rámci svého studia nebo práce produkují nějaká data, ale jen 28,4 % tato data ukládá do nějakého repozitáře nebo datového archivu.
  • Nejčastěji používaným repozitářem je OSF a datovým archivem ČSDA.
• Z těch, co data nikam neukládají, by jich 66,3 % bylo za určitých podmínek ochotných data v budoucnu do repozitáře nebo datového archivu uložit.

Implikace výsledků

• Z relativně velkého množství vyplněných otevřených otázek usuzujeme, že máme podporu uživatelů a že se naši uživatelé mají zájem podílet na rozvoji archivu, sdílet s námi své nápady a zároveň s námi vést diskuzi na téma ukládání dat.
• Zajímavou informací je, že jen cca třetina uživatelů využívá i služeb jiných datových archivů než ČSDA.
• Ze zjištění vyplývá, že je potřeba uživatele intenzivněji edukovat v oblasti FAIR data, ale také Open Science.
• Z průzkumu vyplývá, že je zde velký potenciál získávání dat od našich uživatelů. Mezi překážkami ochoty ukládat data do archivů a repozitářů jsou často neopodstatněné obavy a neznalost existujících procesů. Je třeba lépe představit uživatelům ukládání dat a jeho průběh tak, aby byli potenciální zájemci ujištěni ohledně jednoduchosti tohoto procesu.

Celá zpráva i s vyhodnocení jednotlivých otázek (.pdf)