Výměna znalostí podmiňuje rozvoj současného vědeckého výzkumu, a to platí i pro sdílení sociálněvědních dat:
- dostupnost dat a možnost kombinovat různé datové zdroje přispívá k řešení mnoha výzkumných úloh,
- přístup k existujícícím zdrojům dat je východiskem pro realizaci mezinárodních srovnání a studium vývoje v čase,
- otevřený přístup k datům umožňuje využití reálných výzkumných dat ve výuce, bez nutnosti investovat do realizace vlastních výzkumů,
- znalost datových výstupů předchozích projektů je oporou pro formulaci nových výzkumných projektů, koncepcí jejich řešení a redukuje potřebu empirická šetření opakovat,
- přispívá k ověřitelnosti výsledků a transparentnosti vědeckého výzkumu.
Data vznikají za velkých nákladů z veřejných zdrojů. Hodnotu zpět ovšem nezískáváme již se vznikem databáze, ale teprve s jejím využitím. Využitelná informační hodnota přitom obvykle přesahuje jednotlivý projekt - proto je logické požadovat, aby recipient veřejné podpory umožnil důsledné využití databáze a pokud tomu nebrání povaha dat, výzkumného projektu nebo jiné specifické okolnosti, po skončení využití databáze v rámci daného projektu je zpřístupnil pro další, sekundární výzkum.
V akademickém výzkumu, v případě, že je podporován z veřejných zdrojů a za účelem vzniku veřejně přístupných výsledků a znalostí a pokud tomu nebrání charakter dat nebo specifické okolnosti jejich vzniku, je proto vyžadováno široké a efektivní sdílení výzkumných dat založené na vytváření „otevřeného přístupu“.
Otevřenost v tomto kontextu znamená "přístup za rovných podmínek pro mezinárodní vědeckou komunitu za nejnižší možnou cenu, nejlépe nepřesahující mezní náklady distribuce. Otevřený přístup k výzkumným datům z veřejného financování by měl být snadný, časově nenáročný, uživatelsky přívětivý a nejlépe založený na Internetu.” (OECD 2007).
Principy otevřeného přístupu k výzkumným datům pořízeným z veřejných prostředků jsou definovány Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD. Jejich prosazování je součásti politiky OECD, Evropské unie a jejich jednotlivých členských zemí.
- OECD Principles and Guidelines for Access to Research Data from Public Funding. Paris 2007.
- OECD – EU, Declaration on Access to Research Data from Public Funding. Paris 2004.
- Communication from the Commission to the European Parliament, the Council and the European Economic and Social Committee on scientific information in the digital age: access, dissemination and preservation (Evropská komise 2007)
- Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee Of The Regions. Towards better access to scientific information: Boosting the benefits of public investments in research. (Evropská komise 2012)
Ne všechna data lze zpřístupnit
Zásady otevřeného přístupu se vztahují pouze na výzkumná data vzniklá s podporou z veřejných fondů za účelem veřejně přístupného vědeckého výzkumu a znalostí. Nevztahují se tedy např. na zakázky nebo na výzkum pro účely komercionalizace atp. Ani v případě veřejné podpory, ale neusilují o zpřístupnění všech dat, ale respektují, že řadu databází z objektivních příčin zpřístupnit nelze. Požadují však zpřístupnění tehdy, pokud tomu objektivní příčiny nebrání, a transparentnost zdůvodnění, pokud data zpřístupněna nejsou.
Autorská práva jsou osobnostní a majetková. Osobnostní zůstávají nedotčena, majetková jsou určována mimo jiné též vztahem autorů k zaměstnavatelům a k poskytovatelům podpory a tyto vztahy by měly být nastaveny tak, aby nebránily zveřejnění dat.
Ochrana osobních údajů nebo jiných citlivých dat subjektů výzkumu, je legitimním a často i legálně podloženým důvodem omezení přístupu k datům. Většina databází ovšem neobsahuje individuální data nebo je anonymní, lze je anonymizovat nebo lze získat souhlas subjektu údajů. V některých případech je nutné přístup omezit nebo data po skončení účelu pořízení zlikvidovat.
Důvodem omezení přístupu je národní bezpečnost, obchodní tajemství nebo možnost narušení legálních procesů. Legitimní jsou i další důvody, např. ochrana ohrožených druhů, technické bariéry otevření přístupu nebo závazky vyplývající z mezinárodní spolupráce atp.
Implementace
- Na mezinárodní úrovni jsou definovány obecné principy.
- Národní politiky tyto principy zohledňují ve strategiích rozvoje výzkumných infrastruktur.
- Konkrétní opatření jsou implementována především poskytovateli veřejné podpory.
- Takto definované prostředí motivuje k nastavení interních datových politik institucí.
Řada zahraničních grantových agentur zajišťuje dodržování principů otevřeného přístupu recipienty veřejné podpory pomocí dvou druhů opatření:
- definuje vlastní datovou politiku, která vychází z obecných principů otevřeného přístupu k datům a konkretizuje je vzhledem k podmínkám příslušného programu a oblasti, kde je podpora poskytována,
- požaduje plán managementu datových souborů jako součást grantové aplikace, hodnotí jeho soulad s datovou politikou a vyžaduje a kontroluje jeho dodržení.
Pravidla v řadě případů určují nejen podmínky, ale i způsob zveřejnění dat včetně konkrétní infrastruktury, která je má zveřejnit. Plán managementu dat je dokument shrnující, jak bude zacházeno s daty během výzkumu a po jeho skončení - má více různých funkcí vzhledem k organizaci výzkumu. Více...
Příklady pravidel a datových politik
- USA - National Science Foundation (NSF) - Social, Behavioral and Economic Sciences
- Spojené království - Economic and Social Research Council (ESRC)
Prosazování principů otevřeného přístupu k výzkumným datům je postupné. V řadě zemí jsou ale již zavedena. Česká republika se zavázala k prosazování těchto principů, částečně je přebírá v různých strategických dokumentech, konkrétní opatření u poskytovatelů podpory zatím zavedena nejsou.