CSDA Research

CSDA Research – Výzkumný program Českého sociálněvědního datového archivu: Česká republika v Mezinárodním programu sociálních šetření ISSP, výzkum kvality dat a zdrojů dat

Trvání projektu: 2017 - 2020

Hlavní řešitel: Mgr. Jindřich Krejčí, Ph.D.

Zadavatel: MŠMT, reg. č. projektu CZ.02.01/0.0/0.0/16_013/0001796

Program: Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, Výzva č. 02_16_013 pro Výzkumné infrastruktury v prioritní ose 1 OP

Prioritní osa: PO 1 - Posilování kapacit pro kvalitní výzkum

Anotace projektu

Projekt realizuje výzkumný program výzkumné infrastruktury Český sociálněvědní datový archiv (CSDA). Hlavní aktivity navrhovaného programu jsou: (1) realizace tří českých šetření ISSP, (2) metodologický výzkum nástrojů měření, (3) mapování a analýza datových zdrojů. Projekt realizuje tři po sobě jdoucí šetření programu ISSP v České republice: ISSP 2017 Sociální sítě, ISSP 2018 Náboženství a ISSP 2019 Sociální nerovnosti. V návaznosti na to se tým projektu zaměřuje na studium: (a) sociálních sítí a participace v nich, (b) religiozity, morálních hodnot a chování a role náboženství v politických postojích a (c) sociálních nerovností a chudoby. Dále se projekt věnuje analýze validity a ekvivalence vybraných měřících nástrojů v českých šetřeních a adaptaci vybraných měřicích nástrojů pro použití v českých šetřeních. Další výzkumná aktivita se věnuje identifikaci, popisu a metaanalýze českých sociálněvědních empirických šetření provedených do poloviny devadesátých let.

 

Členové řešitelského týmu: 

Mgr. Jindřich Krejčí, Ph.D. (hlavní řešitel)

Mgr. Johana Chylíková Ph.D.

PhDr. Marie Pospíšilová

Mgr. Matouš Pilnáček

PhDr. Jiří Šafr, Ph.D.

PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D.

PhDr. Magdaléna Gorčíková

PhDr. Petra Anýžová, Ph.D.

Doc. PhDr. Dana Hamplová, Ph.D.

prof. PhDr. Zdeněk R. Nešpor, PhD.

PhDr. Martina Mysíková, Ph.D.

Mgr. Tomáš Čížek

PhDr. Martin Vávra , Ph.D.

PhDr. Roman Vido, Ph.D.

1. Klíčová aktivita projektu CSDA Research - KA1

Předmětem KA1 je realizace tří po sobě jdoucích šetření výzkumného programu ISSP a realizace analytického výzkumu ve třech tematických okruzích řešených v rámci tohoto programu.

Význam realizace KA1, mezinárodní napojení a vazba na činnost VI

Mezinárodní program sociálního výzkumu ISSP

Mezinárodní program sociálního výzkumu (ISSP, viz http://www.issp.org) je dlouhodobý kontinuální program výzkumných šetření na významná témata sociologického výzkumu. Šetření jsou organizována každoročně a kombinují mezinárodní a časovou perspektivu srovnání. Program ISSP je postaven na výzkumných šetřeních, která jsou prováděna v komparativní perspektivě, a zároveň se snaží vybírat témata vysoké sociální relevance. Sběr dat pro ISSP probíhá skrze osobní dotazování reprezentativního vzorku dospělé populace v každé z účastnických zemí. Program usiluje o uchování vysokých standardů a shody v oblasti metodologie. Program trvá od roku 1984 a nyní má téměř 50 členů.

Takto rozsáhlých kontinuálních mezinárodních programů je jen několik. ISSP proto představuje jeden z hlavních zdrojů dat pro mezinárodní sociální komparativní výzkum. Má přitom obdobný význam jako databáze velkých pan-Evropských výzkumných infrastruktur European Social Survey (ESS) a Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe (SHARE) nebo výzkumných programů Gender and Generation Survey (GGS), European Values Study (EVS) a World Values Survey (WVS). S ohledem na délku trvání programu, periodicitu a počty zúčastněných zemí ISSP disponuje celosvětově nejrozsáhlejší databází z postojových sociálních šetření. Další výhody jsou celosvětový záběr a tematická rozmanitost programu. Spolu s ESS pak u nás i v řadě dalších zemí patří k nejvíce využívaným zdrojům dat pro komparativní výzkum. Např. jen v roce 2015 si čeští výzkumníci pro účely výzkumu vyžádali celkem 106 mezinárodních datových souborů ISSP. Využití dat ISSP přitom nadále roste. Data ISSP jsou rozsáhle využívána mezinárodní výzkumnou komunitou.

Zajištění české účasti v ISSP

Česká republika je členem programu ISSP od roku 1991, šetření u nás probíhají od roku 1992. Členství naší země zajišťuje SOÚ. Datový archiv se od svého vzniku podílí na zajištění technického zázemí a zpracování dat pro mezinárodní archiv ISSP. Data ISSP jsou volně dostupná odborné veřejnosti pro sekundární výzkum, a to v případě českých dat ve dvou verzích: (1) Datové moduly, které jsou vytvořené z českých šetření tak, aby byly plně harmonizovány pro účely mezinárodního srovnání, a které jsou součástí mezinárodních datových souborů databáze ISSP. (2) Plné verze dat z šetření zahrnující národní specifické komponenty výzkumu s proměnnými bez provedené harmonizace odpovídajícím formulacím otázek v dotazníku a národním verzím použitých klasifikací jsou přístupné v CSDA. Mezinárodní data jsou zpřístupněna s delší prodlevou, česká data je se svolením ISSP možné zpřístupňovat po jejich úspěšné archivaci v mezinárodním archivu ISSP.

ISSP nemá žádný centrální rozpočet, jednotlivé aktivity, organizace programu, příprava dotazníků i sběr dat jsou plně financovány zúčastněnými zeměmi. Program je přitom kontinuální. Zastoupení země v programu, práce ve výborech a pracovních skupinách ISSP i příprava mezinárodních výzkumných instrumentů tedy vyžadují jiné načasování, než krátkodobé výzkumné projekty. Např. činnost pracovních skupin pro přípravu tematických modulů začíná tři roky před rokem sběru dat a české zapojení tedy není možné hradit z výzkumného projektu na příslušné téma, který je zpravidla zahájen v roce sběru dat.

CSDA proto od roku 2010 zajišťuje také tyto aktivity v rámci svého dlouhodobého programu činnosti. Česká šetření a substantivní výzkum v rámci jednotlivých témat programu byly dosud realizovány v jednotlivých výzkumných projektech. To však znamená, že (1) kontinuita výzkumu a české zapojení v programu (členství je ukončené při nerealizování dvou po sobě jdoucích šetření) jsou permanentně ohrožené, protože závisí na úspěšnosti grantových návrhů a (2) efektivita výzkumu je nižší, protože jsou zpravidla v běhu dva až tři projekty na různá témata ISSP současně. Související projektová činnost je extenzivní a dochází ke znásobení organizační a administrativní náročnosti na straně žadatele i poskytovatelů.

Role projektu CSDA Research

CSDA Research proto sdružuje tři po sobě jdoucí šetření ISSP do jednoho projektu. Tím dojde k zabezpečení zapojení Česka v programu v letech 2017 až 2019 a zvýší se efektivita realizace šetření. Zároveň bude v projektu realizován substantivní výzkum. Data z šetření ISSP 2017–2019 budou v archivu dostupná nejširší odborné komunitě a stanou se oporou pro realizaci množství dalších výzkumů a oporou pro výuku tak, jak se tomu děje v případě minulých šetření ISSP.

Aktivita KA1 přispívá k plnění cíle „poskytování technické a organizační podpory pro rozsáhlá výzkumná šetření v České republice“, který je součástí poslání CSDA (viz výše v podkapitole 3.2) a navazuje na dlouhodobé zapojení CSDA do programu ISSP a na výzkumné projekty řešené v SOÚ s účastí CSDA (viz výše v podkapitole 3.3, bod 5). Zároveň bude rozšířena datová knihovna CSDA o datové soubory s potenciálně velkým využitím a budou podpořeny aktivity v oblasti mezinárodní spolupráce a harmonizace dat pro účely mezinárodních srovnání. Dojde také k posílení spolupráce mezi CSDA v rámci CESSDA. ISSP dlouhodobě patří k prioritním oblastem zájmu CESSDA, v programu jsou vedle CSDA aktivně zapojeny též další servisní organizace CESSDA, např. německý GESIS, který hostí archiv ISSP a nyní zastává také funkci Sekretariátu ISSP, norský NSD, kde byl sekretariát v uplynulém období nebo švýcarský FORS. Další servisní organizace CESSDA se podílejí na organizaci programu v jednotlivých zemích a distribuci dat.

Stávající projekty VI CSDA a projekt CSDA Research se přitom nijak nepřekrývají, ale vzájemně na sebe navazují a doplňují se. V rámci stávajícího projektu CSDA bude nadále zajištěna účast České republiky v kontinuálních aktivitách programu ISSP a zapojení do přípravy mezinárodních modulů ISSP. V rámci projektu CSDA Research budou realizována jednotlivá národní šetření a tematicky zaměřený výzkum, přičemž bude využito stávající organizační zázemí a know-how. Zaměření projektu CSDA Research tak odpovídá náplni dřívějších výzkumných projektů na jednotlivá témata ISSP. Tyto projekty jsou zaměřeny na realizaci předcházejících šetření ISSP a výzkum v příslušných tematických oblastech a též se nijak nepřekrývají s CSDA Research.

Způsob realizace KA1, výzkumné úlohy, výsledky

Aktivita zahrnuje následující druhy činností:

  • přípravu jednotlivých národních šetření v rámci programu, tj. zejména vytvoření výzkumného nástroje, přípravu metodiky, organizaci výběrového řízení realizátora sběru dat a jeho výběr,
  • spolupráci s realizátorem na organizaci sběru dat, kontrolu průběhu sběru dat, dodatečné čištění a kontrolu dat, vytvoření standardizované dokumentace, vytvoření datových modulů pro účely výzkumu v projektu, archivaci v CSDA a archivaci v ISSP,
  • analytický výzkum a publikační aktivity.

Sběr dat budou ve všech třech případech realizovat externí výzkumné agentury. Centrum pro výzkum veřejného mínění, které je součástí SOÚ, aktuálně nerealizuje pravděpodobnostní šetření, zapojení externího dodavatele je tedy nezbytné. Realizátor pro každé jednotlivé šetření bude vybrán v transparentním výběrovém řízení v souladu se zákonem, pravidly programu a interními předpisy SOÚ. Parametry šetření budou odpovídat požadavkům programu ISSP. Bude se jednat o dotazovací šetření založená na pravděpodobnostních výběrech reprezentativních pro obecnou dospělou populaci České republiky. Velikost dotazovaného vzorku bude minimálně 1 400 respondentů.

Různá témata šetření vyžadují různé odborné znalosti a expertízu a aktivita je proto členěna do tří úkolů podle zaměření těchto šetření. Následuje popis výzkumných záměrů v rámci těchto úkolů.

Úkol 1.1: ISSP 2017 Sociální sítě

Cílem tohoto úkolu je zkoumat sítě sociálních vztahů a to, jakou podporu a zdroje skrze ně mohou jednotlivci získávat (Bourdieu 1983; Lin 1982). V tomto pohledu mohou být „sociální zdroje“ nebo „sociální kapitál“ považované za doplnění ekonomického a kulturního kapitálu. V postsocialistických zemích, včetně České republiky, se problematika sociální smlouvy a sociálních „spojení“ zdá mimořádně významná. V těchto zemích totiž ne vždy funguje sociální kapitál jako ten prvek, který usnadňuje spolupráci a zvyšuje vzájemnou důvěru (Matějů, Vitásková 2006). Abychom tedy mohli plně porozumět významu sociálního kapitálu, je nutné brát v potaz společenský kontext se všemi jeho pravidly a institucemi, které v něm fungují. Výzkumné šetření ISSP 2017 je v tomto pohledu vhodnou příležitostí, jak tuto problematiku podrobněji studovat.

Úkol 1.1 bude rozdělen dvou následujících základních výzkumných témat:

1) Měření sociálních sítí a sociálních zdrojů

První téma zahrne přístup k různým typům sociálních zdrojů a schopnosti je aktivovat v okamžiku potřeby. Vzhledem k tomu, že je sociální kapitál (stejně jako jiné typy kapitálu) ve společnosti rozdělen nerovnoměrně, bude se projekt zaměřovat na to, jak jsou sociální sítě a zdroje odlišné v různých společenských vrstvách. Projekt se tak zaměří jak na slabé, tak na silné vazby, na diverzitu a hierarchii v sociálních sítích a na schopnost sociální sítě mobilizovat (Lin, Fu, Hsung 2001; Mardsen 2011). Speciální důraz bude kladen na transformaci sociálních interakcí díky sociálním médiím a internetu (Shah, Kwak, Holbert 2001; Wellman et al. 2001).

2) Zapojení do sociálních sítí a důsledky tohoto zapojení

Problematika sociálního kapitálu je významná v tom, že má zásadní dopady na sociální nerovnosti a sociální vyloučení. Příkladem může být jedno z témat, kterému je věnované nejvíce pozornosti v souvislosti se sociálním kapitálem. Tím je využívání sociálních sítí při hledání a získávání práce. (Flap, Boxman 2001). Toto téma nabývá na významu zejména díky tomu, že trh práce je v současné době čím dál tím více přeplněný. Zajímavé je se na téma dívat kontextuálně, možné je například zhodnotit obtíže, kterým na trhu práce čelí různé specifické skupiny nebo věkové kohorty.

Velká část odborné literatury poukazuje na pozitivní vliv sociální integrace a sociální podpory na duševní a fyzické zdraví (Hamplová 2015; Kawachi, Berkman 2001). Výzkum věnující se sociálním sítím a mezilidským vztahům dále upozorňuje na význam pomoci, které se dostává skrze vztahy blízké, zejména s rodinnými příslušníky (Agneessens, Waege, Lievens 2006). Potřeba mobilizovat sociální sítě závisí na národním a institucionálním kontextu, příkladem může být ovlivnění nastavením sociálního státu. Někteří výzkumníci poukazují na to, že schopnost mobilizovat sociální (a rodinné) sítě je v komparativním srovnání v České republice nízká (Hamplová 2014). Nicméně toto téma nebylo doposud zcela prozkoumáno. ISSP tak představuje jedinečnou příležitost, jak v komparativní perspektivě studovat význam sociálního kapitálu pro individuální blahobyt.

Úkol 1.2: ISSP 2018 Náboženství

Cílem úkolu 1.2 je provést komparativní analýzu náboženských hodnot a religiozního chování v současné české společnosti a analyzovat jejich vztah k socio-ekonomickým a politickým postojům. ISSP 2018 je jedinečnou a současně i jedinou příležitostí k propojení diachronických a srovnávacích výzkumných přístupů ke studiu náboženství v ČR. Česká republika se již účastnila modulu ISSP Náboženství v letech 1998 a 2008. Tím pádem tento výzkum poskytuje příležitost ke studiu vývoje náboženských postojů v průběhu 20 let.

Úkol 1.2 bude věnovat specifickou pozornost vývoji náboženských postojů, vnímání výhod či potenciálních nebezpečí různých náboženských tradicí, vztahům církve a státu nebo náboženské rétorice v politických a sociálních kontextech (zaměří se též na současnou evropskou migrační krizi).

Úkol 1.2 bude rozdělen na dvě základní výzkumná témata:

1) Religiozita, morální hodnoty a normy jednání

V současné době se stávají stále oblíbenějšími „revivalistická“ nebo/a „alternativní“ náboženská hnutí do té míry, že někteří vědci mluví o post-sekulární povaze nedávného veřejného prostoru/státních politik (Achterberg et al. 2009; Beaumont, Baker 2011; Ferrara 2009; Taylor 2007). Česká společnost se jeví jako výjimka ve srovnání s ostatními evropskými státy. Počet lidí, kteří se hlásí k nějaké církvi nebo se pravidelně účastní náboženských aktivit, je v evropském srovnání nižší, stejně tak jako je nízká důvěra v náboženské instituce (Hamplová 2013). I přes upadající zájem o tradiční náboženské instituce mají netradiční privatizované formy religiozity a nová náboženská hnutí rostoucí význam (Hamplová 2013; Nešpor 2004). Komparativní výzkumy ukázaly, že deinstitucionalizace náboženství a víra v nadpřirozeno je v ČR rozšířena více než v ostatních evropských státech. Přesto ale zatím nevíme mnoho o tom, jak jsou tyto formy religiozity/spirituality spojeny s jinými než náboženskými charakteristikami jedince, např. s jeho sociálně-politickými postoji, ekonomickým chováním nebo tolerancí. Cílem tohoto projektu je tudíž prozkoumat, jak jsou různé formy religiozity (tradiční církevní, netradiční deinstitucionalizované) spojeny s různými sociálně-politickými a ekonomickými postoji a chováním.

2) Vztah náboženství a politických postojů, náboženské tolerance a důraz kladený na návrat ke křesťanským kořenům

V posledních letech hraje náboženství stále větší roli v celosvětové politice a politických debatách (Berger 1999; Kepel 1996; Nešpor 2005). Díky tomuto vývoji se stávají aktuální otázky týkající se náboženské tolerance ve společnosti. S rostoucím počtem příchozích z mimoevropských regionů se lidé stále častěji setkávají s jiným náboženskými praktikami i ve všedním životě. Problematiku tak nezahrnují jen postoje k cizím náboženským tradicím, ale také postoje k minoritám, které se k těmto tradicím hlásí. Téma náboženské tolerance je v současné době vysoce aktuální, zejména v souvislosti s rostoucím významem imigrace z mimoevropských regionů. Přes aktuálnost není tato otázka v současné době dostatečně zkoumána. Data z výzkumného programu ISSP jsou tudíž výjimečnou příležitostí ke studiu tohoto tématu jak v komparativní, tak v diachronické perspektivě.

Mimo to nedávný příchod (z velké části jiných než křesťanských) imigrantů do Evropy vedl (přinejmenším rétoricky) k tomu, že je v politických prohlášeních a debatách znovu kladen důraz na „křesťanské kořeny“ evropských hodnot a kultury. A to přestože se česká společnost často definovala jako antiklerikalistická. Cílem tohoto projektu je tudíž studium měnících se postojů k náboženství a politikám ve veřejném diskurzu.

Úkol 1.3: ISSP 2019 Sociální nerovnosti

V rámci výzkumného šetření ISSP 2019 Sociální nerovnosti si projekt klade následující cíle: (1) identifikovat objektivní podobu sociálních nerovností; (2) zmapovat proces utváření těchto nerovností a jejich subjektivní vnímání; (3) prozkoumat různé indikátory chudoby, jejich vztahy a vývoj; (4) připravit český soubor dat ISSP 2019 Sociální nerovnosti za účelem jeho zpřístupnění zařazení do mezinárodního souboru dat.

Objektivní podoba sociálních nerovností je v současné české sociologii bohužel opomíjeným tématem. Výjimku tvoří parciální studie zabývající se dílčími dimenzemi sociálního statusu, např. z hlediska rovnosti příjmů (Federičová 2011; Mysíková 2011), mezigenerační transmise vzdělání (Katrňák, Simonová 2011; Simonová 2011), či třídní stratifikace volebního chování (Smith 2010; Smith, Matějů 2011). Výjimku z absence sociálně-stratifikačních studií představují práce zabývající se subjektivními, nikoli však objektivními stránkami nerovností (Vodochodský 2011; Šafr, Bariekzahyová 2011). Tyto analýzy subjektivního vnímání sociálních nerovností a vztahu mezi osobnostními charakteristikami a sociální mobilitou vycházejí zejména ze šetření provedených pomocí metody hloubkových rozhovorů (focus groups). Odpovídají na otázky o vnímání příležitostí k dosažení úspěchu v životě, tj. podrobností o lidském jednání a jeho zakotvení v individuálních přáních, přesvědčeních a percipovaných příležitostech.

Na základě šetření ISSP 2019 Sociální nerovnosti (a dalších vhodných dostupných datových zdrojů) proto v první řadě bude současná česká společnost popsána z hlediska základních stratifikačních kritérií (rozvrstvení společnosti dle třídního postavení a socio-ekonomického statusu, zmapování objektivních sociálně-mobilitních procesů, role jednotlivých statusotvorných proměnných atd.). Kromě toho bude testována hypotéza tzv. “hodnotové mezery”, podle které v české společnosti dochází k výraznému přibližování výkonového pojetí hodnot a norem (tj. normativního subsystému) s objektivní podobou sociálních nerovností.

V posledním desetiletí došlo k zásadnímu nárůstu možností pro sledování životních podmínek a chudoby v rámci rozšířené Evropské unie. Na chudobu se soustřeďuje pozornost národních i mezinárodních institucí, které vydávají doporučení k formulaci politik přerozdělování příjmů a cílené pomoci. Podle běžně používaného oficiálního ukazatele chudoby (míra ohrožení příjmovou chudobou) se Česká republika dlouhodobě umísťuje nejlépe z celé EU. Tento relativní ukazatel je však založen pouze na příjmech domácností a nebere v úvahu jejich výdaje, zadluženost, úspory či další okolnosti. Vedle toho proto sílí zájem o koncept subjektivního blahobytu ve společenských vědách i v politice a zvyšuje se respekt k jeho ukazatelům (Deaton, Stone 2013). V subjektivním hodnocení vycházení domácností s příjmem už ČR své prvenství ztrácí a posouvá se na evropském žebříčku téměř do středu (Večerník, Mysíková 2016). V evropském kontextu je k hodnocení chudoby používáno šetření EU-SILC, které umožňuje nejen komparaci oficiálních i alternativních subjektivních ukazatelů chudoby, ale díky své panelové složce také sledování délky trvání chudoby, které je ve výzkumu spíše v počátcích (Andriopoulou, Tsakloglou, 2015; ONS 2015; Papadopoulos, Tsakloglou 2015). Cílem projektu je prozkoumat různé indikátory chudoby, jejich vztahy, vývoj a působící faktory. Zvláštní zájem bude věnován srovnání České a Slovenské republiky, kde od rozdělení Československa dochází ke konvergenci ekonomické výkonnosti, příjmů domácností a částečně i jejich nerovností, avšak nic nenasvědčuje konvergenci subjektivní chudoby (detailněji k chudobě v ČR viz Večerník, Mysíková 2016, k chudobě v SR viz Želinský 2014). Dílčím záměrem bude posouzení subjektivního vnímání chudoby a životních podmínek a jejich determinantů v těchto dvou zemích.

Přehled plánovaných výstupů KA1

V rámci KA1 je naplánováno vytvoření 11 vědeckých studií, z toho minimálně 7 v časopisech databází WoS nebo Scopus. Dále bude vytvořeno 9 datových souborů. Z každého šetření ISSP budou vytvořeny tři verze datového souboru a dokumentace: datový modul pro zařazení do mezinárodní databáze (archivován v mezinárodním archivu ISSP), kompletní český datový soubor v češtině a kompletní český datový soubor v angličtině (archivovány v CSDA).

 

2. Klíčová aktivita projektu CSDA Research - KA2

Předmětem je realizace metodologického výzkumu v následujících dvou oblastech analýzy a vývoje měřicích nástrojů: (1) analýza validity a ekvivalence měřicích nástrojů používaných ve výběrových šetřeních, (2) vývoj a adaptace měřicích nástrojů pro použití ve výběrových šetřeních. Aktivita je zaměřena na vybrané výzkumné nástroje s ohledem na jejich využití ve výzkumu české společnosti a možnosti mezinárodní komparace.

Současný stav poznání, význam realizace KA2 a vazba na činnost VI

Zatímco v západní Evropě a v USA umožňují vědecké kapacity a finanční prostředky zabývat se hlouběji metodologickými otázkami a kvalitou měřicích nástrojů v kvantitativním výzkumu, česká sociologie, která nedisponuje takovou odborností a potýká se s omezenými možnostmi financování, si jen zřídka může dovolit výzkum jdoucí nad rámec substanciálních témat. Z tohoto důvodu nebyl u nás metodologickým aspektům kvantitativního výzkumu dosud věnován významnější prostor. Současně ve světě dochází k zásadním inovacím na poli metodologického výzkumu, mezi které patří metody jako je analýza response style, využití modelování strukturálních rovnic pro analýzu reliability a validity měření, používání zkrácených psychometrických škál a jejich zpracování pomocí teorie odpovědi na položku (IRT) či analýza mezinárodní a časové ekvivalence konceptů (Harkness et al. 2010). Tyto metody v Česku dosud nejsou běžně používány, o některých z nich dokonce nevyšla jediná publikace. Jiné v omezené míře použity byly – příkladem jsou práce Trusinové (2014) či Anýžové (2015) o ekvivalenci měření konceptů, Schuberta (2010) o ověřování různých typů reliability v panelových datech, články Chylíkové (2015, 2016) o analýze reliability panelových dat a MTMM dat, případně také škálování skórů z jazykového testu pomocí IRT (Gorčíková, Šafr 2016a).

Zkrácené psychometrické míry pro dospělé jsou v USA a v západní Evropě používány již od sedmdesátých let 20. století, v Česku však podobný nástroj, který lze využít pro metodologický i substanciální výzkum, chybí. Vedle testů v mezinárodních srovnávacích projektech (PIRLS, PISA) jsou u nás používány pouze detailní nástroje pro měření kognice a gramotnosti v psycholingvisticky orientovaném výzkumu dětí (Gorčíková, Šafr 2016b).

Motivací k přenesení těchto metod v rámci KA2 do českého prostředí není napodobování zahraničních trendů, ale nutnost jejich použití k poznání metodologických problémů specifických pro data pocházející z šetření české populace. Díky studiím plánovaným v KA2 získáme informace o specifických českých stylech odpovídání, které mají za následek systematické chyby; dozvíme se, zda lze v českém prostředí adaptovat vybrané měřicí nástroje vyvinuté v USA a v západní Evropě, případně navrhneme vlastní adaptace takových nástrojů; zjistíme, zda ten samý měřicí nástroj, opakovaně používaný v longitudinálním výzkumu, reflektuje zamýšlený koncept se stále stejnou validitou a navrhneme další měřicí nástroje, využitelné v dalším výzkumu.

Výstupy jednotlivých studií přinesou unikátní informace, využitelné pro publikaci i pro použití v dalším výzkumu. Projekt dodá informace o vztahu českého response style, vzdělání a kognitivních schopností respondentů; unikátní a dále využitelné nástroje měření kognitivních schopností a čtenářské gramotnosti; informace o validitě a reliabilitě konkrétní měřicí škály původně vyvinuté pro jiné než české prostředí; poznatky o časové srovnatelnosti konkrétní škály a standardizované nástroje pro měření sociálních sítí a kulturních zdrojů.

Aktivita KA2 přispívá k plnění cílů podpory analytického výzkumu a výzkumu v oblasti standardizace a harmonizace výzkumných nástrojů s ohledem na mezinárodní srovnatelnost a kvalitu výzkumu, které jsou součástí poslání CSDA (viz výše v podkapitole 3.2). Aktivita vedle vědeckých publikací vytvoří nástroje a informace, které se stanou součástí služeb CSDA na podporu analytického výzkumu. Informace o postupech využitelných ve výzkumné praxi se tak dostanou k uživatelům více kanály a v kontextu dalších široce využívaných zdrojů. Výzkumná aktivita je v souladu se zaměřením aktivit CESSDA v oblasti harmonizace a standardizace dat a výzkumných nástrojů a posílí odbornou kapacitu CSDA využitelnou v projektech spolupráce v rámci konsorcia. Aktivita navazuje na dříve řešené projekty v oblasti metodologického výzkumu (viz výše v podkapitole 3.3, bod 2). Aktivita využije též šetření realizovaná v KA1.

Způsob realizace KA2, výzkumné úlohy, výsledky

KA2 je v souladu s potřebami organizace postupu práce a tematickým zaměřením členěna do dvou úkolů.

Úkol 2.1: Analýza validity a ekvivalence měřicích nástrojů používaných ve výběrových šetřeních v České republice

Cílem je přinést informace o validitě a ekvivalenci měření vybraných měřicích nástrojů běžně používaných v dotazníkových šetřeních. Metodologickým východiskem jsou dvě analytické metody: (1) analýza tzv. response styles a (2) analýza časové ekvivalence měření.

Statistická analýza response styles (RS), resp. stylů odpovídání respondentů na položky ve vyvážené škále, odkrývá systematickou odchylku v datech, tj. sníženou validitu. Tato odchylka vzniká působením respondenta a použité metody měření, konkrétně Likertovy měřicí stupnice. Výskyt RS snižuje validitu měření a je definován jako tendence respondentů odpovídat zcela bez ohledu (strong response style) nebo částečně bez ohledu (se sníženou pozorností; weak response style) na obsah položky. Dělí se do několika druhů, z nichž jedním je např. tzv. acquiescence, tj. tendence odpovídat kladně. Výskyt RS v datech je identifikován v modelu konfirmativní faktorové analýzy (CFA) jako latentní proměnná definovaná určitými vlastnostmi. Výzkum RS je poměrně rozsáhlá oblast metodologického výzkumu s vysokým publikačním potenciálem v odborných časopisech. Praktickým výstupem studií bude informace o snížené validitě konkrétních měřicích nástrojů, přičemž tato informace bude přímo využita pro zvýšení kvality substanciální analýzy. To poslouží jako ukázka pro další badatele a badatelky, které získají další informace o možnostech analýzy validity. Teoreticky cenným a pro další výzkum využitelným výstupem bude informace o vztahu mezi RS v českých datech a ukazatelem kognitivních schopností respondenta. Budou tak získány informace o specificitě dosud nezkoumaného českého RS, které povedou k většímu porozumění kvalitě dat pocházejících z reprezentativních vzorků české populace. Tento poznatek bude užitečný jak pro studie mezinárodní srovnatelnosti měření, tak pro výhradně česká data. Měření vlivu kognitivních schopností na RS bude provedeno v omnibusovém měření CVVM a v šetření ISSP 2018. Pro měření kognitivních schopností bude využit zkrácený test kognitivních schopností vyvinutý v rámci Úkolu 2.2.

Dále bude využita metoda ekvivalence měření, která bývá zpravidla aplikována buď na mezinárodní data, nebo na data z longitudinálních studií. Předmětem studie bude právě časová srovnatelnost měření vybraného měřicího nástroje použitého v longitudinálním výzkumu. Hledisko metody časové ekvivalence měření vyvrací představu, že schopnost měření výzkumného nástroje při opakovaném použití zůstává totožná a že zamýšlený koncept je měřen se stále stejnou kvalitou. Ve skutečnosti totiž může docházet k větším či menším posunům ve schopnosti nástroje měřit daný koncept. K těmto posunům dochází v důsledku odlišného společenského kontextu, veřejného diskurzu i neustálého procesu formování veřejného mínění. Důsledkem posunu může být porušení tří možných typů ekvivalence – konfigurální, metrické a skalární – jejichž dodržení je v různé míře předpokladem srovnatelnosti dat. Pokud k posunu skutečně dochází a není reflektován, dopouští se výzkumníci srovnání údajů, které ve skutečnosti v každém časovém bodě reflektují něco jiného. Cílem studie je dodat informace o časové ekvivalenci měření konkrétního výzkumného nástroje. Tyto informace poslouží ke zvýšení kvality reportovaných substanciálních výsledků měření. Současně s ukázkou analýzy a zveřejněním jejích výsledků budou ilustrována rizika přímočarého porovnávání výsledků opakovaných výzkumů. Tato ilustrace poslouží dalším výzkumnicím a výzkumníkům k tomu, aby jejich longitudinální analýzy přinášely přesnější informace o zkoumaných tématech. Kromě uvedených metodologických informací poslouží studie časové ekvivalence měření vybraného nástroje i k rozšíření poznatků o vývoji veřejného mínění a krystalizaci postojů. Měření vybraného konceptu proběhne v rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ, které bude realizováno na reprezentativním vzorku dospělé populace České republiky sebraném metodou kvótního výběru.

Úkol 2.2: Vývoj a adaptace měřicích nástrojů pro použití ve výběrových šetřeních v ČR

Motivací pro studii je na jedné straně problematika přebírání výzkumných nástrojů z kulturně odlišného prostředí, na straně druhé potřeba zavedení měřicích nástrojů, které budou sloužit českému sociálněvědnímu výzkumu jako prostředky získání důležitých informací a které v současné době nejsou k dispozici. V rámci úkolu 2.2 bude adaptována konkrétní škála pocházející z odlišného kulturního prostředí a v současné době užívaná v zahraničních výzkumech; budou adaptovány a validizovány psychometrické testy pocházející z jiného kulturního prostředí a dále budou optimalizovány nástroje pro výzkum sociálních sítí a kulturních zdrojů (Lin, Erickson et al. 2007; Punter 2016; Robson, Sanders et al. 2009; Sullivan 2007; Vloedgraven, Verhoeven 2009).

Podstatná část měřicích nástrojů používaných v českých výběrových šetřeních pochází zpravidla ze západní Evropy a z USA, což s sebou přináší potřebu tyto nástroje prověřovat. Využívání těchto instrumentů je nezbytné podmínit detailním empirickým testováním, které posoudí jejich validitu v českém kontextu.

Úkol 2.2 se nejprve zaměří na detailní analýzu validity a reliability vybrané škály, přičemž v současné době jako nejnaléhavější problém vnímáme absenci validizované škály měřící xenofobní postoje obyvatel ČR. Současně proběhne adaptace a validizace několika zkrácených psychometrických nástrojů měřících kognitivní schopnosti a gramotnost. Plánované validizační studie zkrácených psychometrických nástrojů následují trend v zahraničním výzkumu, kde zjišťování latentních rysů kognice a gramotnosti ve výběrových šetřeních není ojedinělé. Studie několika testů gramotnosti bude vycházet z dat již získaných v probíhající panelové studii vývoje počáteční gramotnosti žáků, která dotazuje žáky základních škol a nově i jejich rodiče.

V tomto šetření bude dále provedeno měření pomocí testů kognitivních schopností. Vzniknou dvě verze úsporného měřicího nástroje pro dospělé a pro děti. Využití těchto longitudinálních dat poskytne možnost ověření vlastností nástrojů pomocí opakovaného a paralelního měření v dyádě rodič-dítě. Vedle analýzy reliability tak bude možné testovat konstruktovou validitu, což je praxe jdoucí nad rámec běžně užívaných nástrojů kontroly kvality měření. Vytvoření krátkých dotazníkových nástrojů měřících kognitivní schopnosti a gramotnost, které v českém prostředí dosud chybí, je velmi žádoucí, neboť ukazatele gramotnosti a kognitivních dovedností dětí a dospělých jsou důležitým prediktorem životních trajektorií, využití však nalézají i ve výzkumu dalších témat. Adaptovaný a validizovaný nástroj měření kognitivních dovedností dospělých bude využit pro studii též úkolem 2.1 a v budoucnosti bude sloužit i dalším výzkumníkům, kteří budou ve výběrových šetřeních zjišťovat kognitivní schopnosti a jejich vztah např. k dosaženému vzdělání, reportovaným příjmům nebo pracovní pozici.

Úkol 2.2 se dále zaměří na optimalizaci a standardizaci nástrojů měření sociálních sítí a kulturních zdrojů (sociální a kulturní kapitál). V současné době se lze v mnoha průřezových reprezentativních výzkumech setkat s širokou paletou dosud nestandardizovaných nástrojů měření a charakteristik egocentrických sociálních sítí jednotlivců, tj. osobních sítí kontaktů, o nichž informují sami respondenti (např. pomocí jmenného, pozičního nebo zdrojového generátoru), kulturního kapitálu (kulturní participace, vkus, výchova, gramotnostní milieu rodiny), které jsou často velmi časově a tedy i ekonomicky nákladné. Cílem studie je optimalizovat vybrané nástroje měření zdrojů v sociálních sítích a kulturních zdrojů, ověřit možnosti měření mezigenerační transmise a časového rámce (příčina-následek). Na základě dostupných datových souborů a nového sběru dat bude ověřována validita a reliabilita těchto nástrojů v rámci modelu sociální mobility (mj. problematika retrospektivního dotazování) a nově také v souvislosti s kognitivními a nekognitivními rysy. Studie naváže na výzkum, který CSDA realizoval v roce 2014, sběr dat proběhne v rámci omnibusového dotazníkového šetření (CVVM), jehož součástí bude rozšířený nástroj měřící nekognitivní vlastnosti a test kognitivních dovedností. Tato data budou také využita v rámci úkolu 2.1. Studie rovněž přispěje k řešení tématu ISSP Sociální sítě v úkolu 1.1 v KA1 (adaptace a ověření validity nástrojů měření v českém prostředí).

Přehled plánovaných výstupů KA2

V rámci KA2 je naplánováno vytvoření minimálně 6 vědeckých studií v časopisech databází WoS nebo Scopus. Dále budou vytvořeny 3 datové soubory a dokumentace pro archivaci v CSDA a 3 sady instruktážních materiálů v češtině a angličtině s tematikou „response scale“, psychometrických testů a časové ekvivalence škál.

3. Klíčová aktivita projektu CSDA Research - KA3

Klíčová aktivita 3 (KA3) je zaměřena na systematické vyhledávání, popis a metaanalýzu sociálněvědních empirických šetření provedených od počátku třicátých let (od kdy můžeme datovat existenci systematického sociálněvědnního výzkumu na území ČR) do poloviny devadesátých let minulého století. Časové vymezení je zvoleno s ohledem na existenci Informačního systému výzkumu vývoje a inovací v České republice, který vzhledem k datu založení nezahrnuje informace o starších projektech. Z hlediska nákladů a velikosti týmu se jedná o nejméně rozsáhlou aktivitu v projektu, významně však přispívá k plnění hlavních cílů datového archivu CSDA.

Význam realizace KA3 a vazba na činnost VI

Přímým výsledkem bude vytvoření databáze obsahující informace o identifikovaných výzkumech. Ta bude využita pro účely akvizice dat pro datovou knihovnu CSDA. Zároveň KA3 vytvoří přehledové studie o empirickém výzkumu a přispěje k výzkumu dějin sociologie na území České republiky. Uživatelům služeb CSDA a širší odborné odborné komunitě poskytne dosud chybějící či systematicky nezpracované informace využitelné při vyhledávání zdrojů dat a přípravě vlastních výzkumů.

V nedávné minulosti bylo řešeno několik projektů, které se zabývaly historií české, československé (Nešpor et al. 2014) nebo dokonce středoevropské (Janák et al. 2014, Voříšek 2012) sociologie. Tyto projekty byly primárně zaměřeny na sociálněvědní instituce a v nich působící „velké autory“ a také na vývoj teoretického myšlení v sociálních vědách. Co, jak a s jakými výsledky sociální vědy zkoumaly, nebylo v publikovaných výstupech pokryto dostatečně. KA3 na tyto výzkumy naváže. V mezinárodní perspektivě se výzkum zdrojů dat řadí do kontextu výzkumů provedených zejména v anglosaském prostředí (pro USA (Platt 1998); pro USA, Británii a okrajově Francii a Německo pak (Bulmer , Bales 1991)). Ty poskytly pohled na sociální vědy uvedených zemí prizmatem jejich empirické produkce.

KA3 přispěje k plnění základních cílů CSDA v oblasti shromažďování datových souborů vhodných ke zpřístupnění pro účely sekundární analýzy (viz výše v podkapitole 3.2). Přímo naváže na aktivity CSDA realizované průběžně při akvizici dat pro datovou knihovnu a systematicky pak v různých tematických oblastech současného výzkumu a datových zdrojů v České republice, které byly provedené zejména v rámci projektu COMPDAT (viz výše v podkapitole 3.3, bod 1).

Způsob realizace KA3, výsledky

Vyhledávání bude založeno na rešerších dostupných zdrojů, mezi něž řadíme dobové plány a přehledy výzkumů (například přehled činnosti, jaký vytvořila Procházková (1989) o Ústavu pro výzkum kultury), výstupy z empirických výzkumů, dostupné ve významných oborových knihovnách (zde budou rešeršovány monografie, oborové časopisy jako například Sociologický časopis, Sociológia, Sociální problémy, Statistický obzor, ale také tzv. „šedá literatura“ vztahující se k výzkumům) a archivech (především Archiv AV, Archiv UK a Archiv MUNI) a další zdroje (především rozhovory s výzkumníky, provádějícími výzkum v dané době). Metadata a (pokud jsou dostupná) primární data budou standardizována s využitím současných formátů (.ddi, .sav), což umožní vytvoření komplexní informační báze.

Metadata v databázi budou strukturována takovým způsobem, aby následná metaanalýza umožňovala zodpovědět následující otázky:

  • Co se zkoumalo (tematické zaměření výzkumů, koncepty rámující výzkumy)?
  • Kdo výzkum prováděl (výzkumné instituce a hlavní výzkumníci)?
  • Proč se to zkoumalo (zadavatelé výzkumů, otázky a problémy stojící za výzkumy, zapojení do mezinárodních výzkumů)?
  • Jakým způsobem se výzkumy prováděly (metody výzkumů – výběry, způsob sběru dat, odchylky a chyby, způsoby zpracování dat, jaké byly nejvýznamnější inovace v provádění sociálních výzkumů v dané době)?
  • S jakými výsledky (nejdůležitější výsledky výzkumů)?
  • S jakými dopady (ohlas výzkumů u nás a v zahraničí, dopad na veřejnou politiku)?

V české (československé) sociologii byl prováděn empirický sociálněvědní výzkum, včetně výběrových šetření v dnešním slova smyslu, nejpozději od třicátých let 20. století. Dokonce i v obdobích, kdy byla sociologie jako věda potlačena (Protektorát, padesátá léta), byl empirický sociální výzkum prováděn (například v rámci institucí sociálního lékařství nebo urbanismu viz (Musil 2004; Nešpor 2014). Lze předpokládat značný kvantitativní rozsah zkonstruované databáze.

Přehled plánovaných výstupů KA3

V rámci KA3 je naplánováno vytvoření minimálně 5 vědeckých studií, z toho minimálně 3 v časopisech databází WoS nebo Scopus, a souhrnné vědecké monografie. Dále bude vytvořena sekce Webu CSDA s informacemi o zdrojích dat, on-line výukový materiál o zdrojích dat a databáze sociálněvědních dat.