Zdroje dat

Odkazy na zdroje dat

Mezinárodní organizace a sítě
Evropské národní datové archivy konsorcia CESSDA
  • Česká republika  - ČSDA
  • Dánsko - DDA
  • Finsko - FSD
  • Francie - Réseau Quetelet
  • Litva  - LiDA
  • Německo - GESIS
  • Nizozemí - DANS
  • Norsko - NSD
  • Rakousko (probíhá změna poskytovatele datových služeb)
  • Slovensko - SASD (statut pozorovatele)
  • Slovinsko - ADP
  • Spojené království - UKDA
  • Švédsko - SND
  • Švýcarsko - FORS
Další evropské sociálněvědní datové archivy
Vybrané další datové organizace

Zdroje sociálněvědních dat

  • národní/mezinárodní sociálněvědní datové archivy
  • univerzitní datové knihovny, datové archivy knihoven
  • weby výzkumných projektů, tématické archivy (např. ESS, SHARE, Web of Happiness)
  • statistické úřady (např. Eurostat, národní statistické úřady)
  • mezinárodní instituce (např. OECD, World Bank)
  • výzkumné instituce, autorské týmy, analytické publikace
  • digitální repozitáře, iniciativy pro otevřená data
  • specifické datové zdroje (např. administrativní data, internet)

Akademická datová infrastruktura poskytuje:

  • zdroje dat, materiálů pro výzkum a informací o výzkumech
  • možnost zveřejnění vlastních dat
  • zázemí pro organizaci komparativních a speciálních projektů
  • výuka metod analýzy dat, informační technologie, standardy tad.

Sociálněvědní datové archivy

Sociálněvědní datové archivy vznikají s rozšířením počítačů ve výzkumu od konce 50. let minulého století za účelem zachování digitálních dat z výzkumů a jako zázemí pro sdílení dat a výměnu dat mezi výzkumnými týmy. V současné době jsou standardním nástrojem infrastruktury pro sociálněvědní výzkum.

  • Reakce na rychlý vývoj výpočetní techniky, informačních technoogií a digitalizace (nepřipravenost původní infrastruktury) a na potřebu aktivního přístupu ke správě digitálních dat a vytváření prostředí pro jejich využití ve výzkumu včetně nutnosti permanentní údržby digitálních materiálů => oddělený vývoj digitálních archivů od knihoven.
  • První sociálněvědní datové archivy: Roper Center (USA 1957), Zentralarchiv für Empirische Sozialforschung (ZA, dnes GESIS, Německo 1960), Inter-university Consortium for Political and Social Research (ICPSR, USA 1962), Steinmetz Archive (Nizozemí 1964).

K funkcím patří koncentrace informací o datech na jednom místě, vznikají proto zpravidla jako celonárodní nebo mezinárodní centra datových služeb. Hlavní funkce a činnosti jsou:

  • přístup k datům, výzkumné nástroje
  • podpora pro speciální výzkumné projekty
  • podpora pro mezinárodní spolupráci
  • výuka metod analýzy dat (kurzy, školy)
  • metodologický výzkum
  • informační technologie
  • informace, publikace
  • všeobecná podpora sekundárního využití dat

Hlavní otázky archivace digitálních dat

  • rozdílné koncepce archivace: elektronický záznam (neměnný) vs. virtuální digitální data (vývoj, permanentní správa)
  • formáty a další technické aspekty
  • srozumitelnost (dokumentace - metadata, standardizace)
  • dlouhodobé zabezpečení (proces - systém založený na analýze funkčnosti)
  • dostupnost (katalogizace, dokumentace, dohledatelnost, kontrola přístupu, IT)
  • kompatibilita, komparabilita (transformace, harmonizace dat)
  • podpora využití
  • monitoring využití