Etické a legální otázky managementu dat

Podrobnější zpracování najdete v knize "Cesty k datům" (Sociologické nakladatelství - SLON, Praha 2012).

Hlavní etické předpoklady managementu dat

  • Respondenty je třeba chránit před potenciálními škodlivými dopady výzkumu i po skončení terénního dotazování při práci s daty, při archivaci, zpřístupnění a sekundárním používání dat. Zejména platí, že informace individuálního charakteru o účastnících  šetření a další osobní údaje jsou důvěrné a jejich důvěrnost je třeba zachovávat. Zvláštní pozornost je třeba věnovat citlivým údajům.
  • Respondenti výzkumu jsou svéprávní lidé, kteří mají právo znát účel a způsob využití jimi poskytnutých informací a rozhodovat o možnostech jejich využití. Tato rozhodnutí je nezbytné pak respektovat.
  • Vždy je potřeba zajistit adekvátní využití získaných informací v souladu se stanoveným účelem, a to mimo jiné i proto, aby úsilí respondentů vynaložené při participaci na výzkumu nevyšlo vniveč. Data pořízená za přispění veřejných zdrojů je třeba v rámci možností maximální využít, a tedy, pokud to povaha dat dovoluje, k nim umožnit přístup širší vědecké komunitě.

Normativní zakotvení sdílení výzkumných dat

Zajištění ochrany osobních údajů

Zanedbání pravidel ochrany osobních údajů může vést k omezení nebo i zamezení zpracování dat!

Základní otázky pro přípravu projektu:

  • Bude potřeba získat informovaný souhlas respondentů, resp. informantů výzkumu? Pokud ano, v jakém rozsahu?
  • Bude potřeba provést anonymizaci dat?

Ochranu osobních údajů ošetřuje Zákon č. 101/2000 Sb. Obecný právní rámec ochrany osobních údajů je dokumentován a vysvětlen na stránkách Úřadu na ochranu osobních údajů ÚOOÚ. Další materiály a návody jsou na stránkách archivu MEDARD v sekci věnované legislativě relevantní pro kvalitativní výzkum (viz Kvalitativní výzkum a zákon o ochraně osobních údajů).

Informovaný souhlas respondenta

  • participace dobrovolně a se znalostí a bez nepříznivých důsledků
  • na základě podrobné informace, jednoznačné k čemu se souhlas váže
  • na základě přímého jednání

Souhlas k nakládání s osobními údaji ze zákona obsahuje:

  • v jakém rozsahu je poskytován
  • komu a k jakému účelu
  • na jaké období
  • kdo jej poskytuje
  • pokud jsou ve výzkumu tzv. „citlivé údaje“ (viz definice v Zákoně č.101/2000 Sb.) je třeba písemný souhlas

V případě výzkumného šetření jde tedy o tyto informace:

  • účel výzkumu
  • co participace představuje
  • k čemu je to dobré, jaká jsou rizika
  • možnost odmítnout
  • specifikace použití dat
  • způsob zajištění důvěrnosti
  • uchování dat
  • kdo, jak a do kdy bude mít přístup k datům

"Citlivým údajem je osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a genetický údaj subjektu údajů; citlivým údajem je také biometrický údaj, který umožňuje přímou identifikaci nebo autentizaci subjektu údajů“ (Zákon č. 101/2000 Sb.: § 4).

Získání informovaného souhlasu musí být průkazné, tedy nejlépe v písemné formě s podpisem respondenta. Pokud důvody, pro něž byl souhlas získán, pominou, správce osobních údajů musí ukončit zpracování údajů, tj. data musí být zlikvidována.

Pro nakládání s citlivými údaji zákon dále vyžaduje registraci správce údajů na Úřadu na ochranu osobních údajů.

Sběr individuálních dat v sociálním výzkumu ovšem slouží k získávání obecnějších informací o společnosti, nikoliv k odhalování identity jednotlivců.  Osobní údaje je proto mnohdy možné ve většině fází výzkumu postrádat. Je-li tomu tak, neměly by být, a to nejen v souladu se zákonem, ale i s výzkumnou etikou, do analytické databáze zařazeny anebo z ní odstraněny ihned, jak to situace dovolí. Informovaný souhlas je pak také snazší získat pro relativně omezený, jasně definovaný účel, než pro celou rozsáhlou výzkumnou úlohu, která je pro respondenta nepřehledná a kde si není jist dopady na svou osobu.

Autorská práva a ochrana duševního vlastnictví

  • Předmětem autorského práva (Zákon 121/2000 Sb.) je jakékoliv dílo, které je "jedinečným" výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíž součásti jsou zpřístupněny elektronicky nebo jinak je „dílem souborným“, a tedy i na ní se vztahuje autorský zákon. Autorská práva vznikají už se vznikem záznamu, tedy i v procesu jeho vytváření. To, že databáze třeba nikde nemá přímo značku „copyright“ ji z tohoto právního rámce také nevylučuje.
  • Ochraně podléhá dílo, nikoliv ale samotná fakta v něm uvedená. To znamená, že v případě databáze se autorská práva vztahují na výběr a uspořádání dat v databázi atp., zatímco na její samotný obsah se vztahovat nemusí – samozřejmě s ohledem na to, co je jejím obsahem. Např. u hloubkového rozhovoru je tedy držitelem práv na záznam výzkumník, držitelem práv k jednotlivým výrokům zůstává ovšem informant (Pokud tedy výzkumník zamýšlí publikovat přepis rozhovoru nebo jeho podstatné části, je rozumné si pro to zajistit písemné svolení informanta).
  • Autorská práva představují ochranu duševního vlastnictví před neautorizovaným šířením s ohledem na potenciální ztrátu příjmu a morální újmu. Držitel práv určuje způsob nakládání s dílem, rozhoduje o jeho rozmnožování. Do autorského práva nicméně nezasahuje ten, kdo v odůvodněné míře cituje ve svém díle výňatky z díla jiných autorů, užije výňatky z díla nebo celá drobná díla pro účely kritiky nebo recenze vztažené k dílu nebo vědecké či odborné práce a ten, kdo dílo užije při výuce pro ilustrační účely nebo při nekomerčním vědeckém výzkumu. Pokud tak činíme, vždy je však nutné uvádět autora, název díla a pramen.
  • Autor poskytuje oprávnění dílo užít prostřednictvím licenční smlouvy, a to buď ke všem nebo k jednotlivým způsobům užití a v omezeném nebo neomezeném rozsahu. Licence může být výhradní nebo nevýhradní, pokud se jedná o výhradní licenci, sám autor se musí zdržet výkonu práva, k němuž licenci poskytl.
  • Držiteli autorských práv jsou všichni spoluautoři, tedy např. celý výzkumný tým, nikoliv pouze vedoucí týmu nebo hlavní řešitel projektu. Totéž platí pro školní práce, držitelem práv není pouze učitel, ale všichni studenti, pokud je výzkum organizován s jejich účastí. Spoluautorem ovšem není ten, kdo ke vzniku díla přispěl pouze poskytnutím pomoci či rady technické, administrativní nebo odborné pomoci nebo poskytl dokumentační či technický materiál nebo dal ke vzniku díla podnět.
  • Databáze často vznikají v rámci činnosti dané pracovní smlouvou. V souladu s ní zpravidla zaměstnavatel vykonává svým jménem autorova majetková práva k dílu. Majetková práva představují různé způsoby užití díla, např. rozmnožování, zveřejňování, vystavování, půjčování, zpřístupnění atp. Autorova osobnostní práva, tedy např. právo osobovat si autorství, právo na nedotknutelnost díla (změny), právo na dohled nad plněním povinností atd., zůstávají nedotčena.
  • Svolení k sekundárnímu použití či zpřístupnění databáze v archivu tedy v řadě případů uděluje zaměstnavatel, nikoliv autorský tým. V této souvislosti je ale dobré si uvědomit, že studenti většinou nejsou zaměstnanci univerzity, tj. majetková práva k jimi vytvořeným dílům kompletně na univerzitu nepřecházejí. (Vztah student - autor a škola je komplikovanější. Škola nebo školská či vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla. Není-li sjednáno jinak, může autor školního díla své dílo užít či poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy.)
  • Akademické instituce majetková práva také v některých případech přenechávají svým zaměstnancům. Zejména se tak děje za účelem zajištění publikační činnosti, někdy se však formulace příslušných předpisů v instituci vztahuje i na jiné výsledky a činnosti a může tím být dotčena právě i úprava práv k databázím.
  • Databáze lze též vytvářet a sdílet v prostředí široce otevřené spolupráce založené na volných licencích typu Creative Commons (tvůrčí společenství). Uživatelé pak mohou databázi nejen využívat, ale též do ní přispívat, rozšiřovat ji, aktualizovat a činit jiné úpravy za podmínek stanovených v licenci.