Data v ČSDA

Hlavními zdroji dat uloženými v datových knihovnách ČSDA jsou sociálněvědní výzkumné projekty podporované z veřejných zdrojů. Obsaženy jsou ale také některé soubory zpřístupněné komerčními výzkumnými organizacemi a z jiných oblastí výzkumu a mezinárodní soubory získané na základě dohod o výměně dat.

Katalog ČSDA (NESSTAR)

Webový systém NESSTAR umožňuje prohledávat a prohlížet data a jejich dokumentaci, on-line analýzy a stažení datových souborů. Přístupová práva pro analýzu a stahování dat lze získat na základě objednávky a souhlasu s podmínkami jejich používání (více viz: Jak získat data). Návod k NESSTARu získáte ZDE nebo přímo na webové stránce katalogu. Nová data jsou do katalogu stále přidávána.

MEDARD

Samostatná knihovna dat z kvalitativních výzkumů.

Přístup do datových knihoven ČSDA je v katalogu NESSTAR, který je přístupný též z úvodní stránky kliknutím na volbu "Volný vstup do katalogu dat". Pokud potřebujete asistenci pro vyhledání vhodných dat, specifikujte svůj dotaz a kontaktujte Sociologický datový archiv e-mailem na adrese: archiv@soc.cas.cz.

Data ČSÚ pro vědecké a výzkumné účely

Dalším zdrojem dat pro sociálně-vědní výzkum v ČR je Český statistický úřad (ČSÚ), který poskytuje vybrané databáze demografických a výzkumných dat pro vědecké a výzkumné účely.

Veškerá primární data poskytuje ČSÚ uživatelům na základě zvláštní smlouvy ve formě datových souborů neumožňujících přímou identifikaci osob. Formulář žádosti o poskytnutí přístupu, aktuální ceník poskytovaných služeb a také zásady a podmínky poskytování mikrodat pro účely vědeckého výzkumu jsou k dispozici na webu ČSÚ.

Na následujících řádcích je detailní popis typů dat, které mohou uživatelé od ČSÚ získat a také odkazy na vybrané dotazníky, metodické vysvětlivky a jiné podklady k přislušným datům.

Demografická data

Demografická statistika ČSÚ sleduje základní populační procesy, jako jsou porodnost, úmrtnost, sňatečnost, rozvodovost, potratovost a migrace. V souladu se zákonem o státní statistické službě jsou tyto údaje získávány na základě individuálních hlášení od tzv. zpravodajských jednotek (např. matrik, porodnic, ohlašoven pobytu). Jedná se zejména o roční data o narozených a zemřelých, data o vnitřním nebo vnějším stěhování, o sňatcích, o rozvodech a o potratech. Demografická data jsou ČSÚ poskytována pouze pro vědecké nebo výzkumné účely na základě zvláštní smlouvy ve formě datových souborů neumožňujících přímé určení zpravodajské jednotky.

Data z výběrových šetření

Mikrocensus 1996 nebo Mikrocensus 2002

Jedná se o mikrodata z příjmových šetřeni realizovaných ČSÚ v letech 1996 a 2002 metodou náhodného výběru. Šetření Mikrocensus se datují od roku 1958 a v postkomunistické éře byla prováděna v letech 1992, 1996 a 2002. V roce 2005 se nástupcem tohoto šetření stalo pravidelné zjišťování Životní podmínky (SILC). Smyslem Mikrocensů bylo získat údaje o úrovni příjmů a jejich struktuře a sociodemografické charakteristiky členů domácnosti. V Mikrocensu v roce 1996 bylo vyšetřeno 28 148 hospodařících domácnosti, v roce 2002 se šetření zúčastnilo 7 678 domácnosti. Primární data z tohoto šetření jsou poskytována pouze pro vědecké nebo výzkumné účely na základě zvláštní smlouvy s ČSÚ ve formě datových souborů neumožňujících přímé určení respondentů.

Dotazníky z Mikrocensů realizovaných v letech 1996 a 2002 jsou k dispozici zde. Metodické vysvětlivky pro Mikrocenzus 2002 jsou k dispozici na webu ČSÚ.

Životní podmínky (EU-SILC)

Výběrové šetření Životní podmínky, k jehož realizaci se Česká republika zavázala po vstupu do Evropské unie v roce 2004, je národní modifikací celoevropského šetřeníEuropean Union – Statistics on Income and Living Conditions (EU-SILC). Šetření je prováděno ve všech členských zemích EU a několika dalších evropských zemích (Norsko, Island) a cílové proměnné jsou metodicky sjednocené. Toto šetření v roce 2005 nahradilo národní šetření Mikrocensus (viz dále). Účelem šetření EU-SILC je získávat reprezentativní údaje o příjmovém rozdělení jednotlivých typů domácností, údaje o způsobu, kvalitě a finanční náročnosti bydlení, o vybavení domácností předměty dlouhodobého užívání a o pracovních, hmotných a zdravotních podmínkách dospělých osob žijících v domácnostech.

Jednotkou zjišťování jsou byty.  Byty, ve kterých jsou pak šetřeny všechny hospodařící domácnosti a osoby, jsou vybírány náhodným dvoustupňovým výběrem tak, aby byl počet bytů úměrný velikosti jednotlivých krajů. Publikovaná data jsou pak přepočtena na celou populaci. Sběr dat je organizován tak, aby byla získána panelová i průřezová data. Z toho důvodu je šetření realizováno na čtyřletém rotačním panelu, ze kterého je každý rok vypuštěna přibližně čtvrtina respondentů a nahrazena novými.

Dotazník EU-SILC se skládá ze třech hlavních částí. Dotazník A shromažďuje údaje za celý byt a základní demografické charakteristiky všech osob žijících v bytě. Dotazník B je vyplňován za hospodařící domácnost, kterých může být v jednom bytě i více než jedna. V tomto dotazníku se zjišťuje například právní forma užívání bytu, náklady na bydlení, vybavení a finanční situace domácností. Dotazník C se týká osob, kterým bylo ke konci předchozího kalendářního roku 16 a více let. V této části šetření se podrobně zjišťuje ekonomická aktivita konkrétních osob v době šetření v předchozím kalendářním roce, včetně postavení v zaměstnání, typu pracovní smlouvy, velikosti organizace, ve které je respondent zaměstnán, počtu odpracovaných hodin a případných důvodů pro změnu zaměstnání. Součástí zjišťování jsou také osobní příjmy z hlavního i vedlejšího zaměstnání, z dohod o provedení práce a o pracovní činnosti. Kromě těchto tří dotazníků je k šetření každý rok připojen modul na specifické téma (tzv. ad hoc modul). Od roku 2005 se EU-SILC věnovalo tématům jako je mezigenerační přenos chudoby (2005 a 2011), bydlení (2007 a 2012), zadluženost domácností a využití bankovních služeb (2008), materiální deprivace (2009) a dalším.

ČSÚ poskytuje původní data z českého šetření, která nejsou zcela totožná s mezinárodním souborem EU-SILC distribuovaným Eurostatem a upraveným pro účely mezinárodní srovnání. ČSÚ nabízí data průřezového charakteru, a to buď zvlášť dva datové soubory pro jednotlivce a domácnosti nebo dohromady v jednom datovém souboru.  

Primární data z šetření Životní podmínky jsou poskytována pouze pro vědecké nebo výzkumné účely na základě zvláštní smlouvy s ČSÚ ve formě datových souborů neumožňujících přímé určení respondentů.

Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS)

Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) je realizováno od roku 1992 a od roku 2002 je plně harmonizováno s šetřením Eurostatu nazvaným Labour Force Survey (EU-LFS). Cílem šetření je poskytovat údaje o skupině zaměstnaných, nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních osob podle mezinárodních definic a doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO). Šetření je prováděno ve všech členských zemích EU a v několika dalších zemích (Chorvatsko, Makedonie, Turecko, Island, Norsko, Švýcarsko). Šetřeny jsou domácnosti v náhodně vybraných bytech. Sběr dat je organizován tak, aby byla získána panelová i průřezová data. Z tohoto důvodu je šetření realizováno na rotačním panelu, ve kterém jsou data sbírána čtvrtletně. Každá domácnost se šetření účastní po dobu pět po sobě jdoucích sběrů dat, každé čtvrtletí je zhruba jedna pětina vzorku vypuštěna a nahrazena novými jednotkami. Údaje jsou zjišťovány o všech osobách bydlících ve vybraných bytech. U dětí do 15 let se zjišťují jen základní demografické informace a vztah ke členům domácnosti.

Dotazník VŠPS obsahuje otázky na pracovní aktivitu respondentů. U zaměstnaných se sleduje například postavení v hlavním zaměstnání, náplň práce a výše úvazku, velikost pracoviště, okres výkonu práce, způsob nalezení současného zaměstnání, typ pracovní smlouvy, počet odpracovaných pracovních hodin, zkušenosti s alternativními formami práce a názory na ně a také podrobné charakteristiky druhého zaměstnání. U nepracujících respondentů se zjišťuje důvod ukončení pracovního poměru a charakteristiky posledního zaměstnání, důvod, proč zaměstnání nehledají, nebo naopak jakým způsobem hledají nové. Nechybí otázky na nejvyšší dokončené vzdělání, rok ukončení studia a obor studia. Na rozdíl od EU-SILC, VŠPS nesleduje žádné příjmy. Součásti pravidelného šetření VŠPS jsou každoroční ad hoc moduly věnované tématům jako je přechod ze vzdělávání do pracovního života (2000) nebo vstup mladých lidí na trh práce (2009), přechod z pracovního života do důchodu (2006 a 2012), sladění pracovního a rodinného života (2005 a 2010), pracovní aktivita osob se zdravotními obtížemi (2002 a 2011) nebo situace migrantů a jejich potomků na trhu práce (2008).

Čtvrtletní datové soubory VŠPS jsou pro vědecké účely dostupné z ČSÚ, mezinárodní soubor EU-LFS je distribuován Eurostatem. Česká data VŠPS se poskytují většinou za čtvrtletí nebo za celý rok. K dispozici jsou také čtvrtletní časové řady od roku 1995. Primární data VŠPS jsou poskytována pouze pro vědecké nebo výzkumné účely na základě zvláštní smlouvy s ČSÚ ve formě datových souborů neumožňujících přímé určení respondentů.

Dotazník z šetření VŠPS pro první vlnu roku 2012 je k dispozici zde. Podrobný metodický popis VŠPS včetně pokynů pro tazatele pro rok 2012 je k dizpocizi zde.

Rodinné účty

Statistika rodinných účtů (SRÚ) se v ČR sleduje od roku 1957. SRÚ je národní šetření probíhající každoročně a po celý kalendářní rok. Toto šetření je z části harmonizováno s evropským šetřením Household Budget Survey (HBS), které proběhlo naposledy v roce 2010 za účasti všech zemí EU a také Chorvatska, Makedonie, Turecka a Norska. Přestože Eurostat usiluje o harmonizaci HBS formou doporučení ke zvýšení mezinárodní srovnatelnosti výsledků, v českém šetření zatím existují nezanedbatelné odlišnosti. Především se jedná o metodu výběru respondentu, protože v ČR je aplikován kvótní výběr namísto náhodného výběru, který je pro toto šetření běžný v ostatních zemích. Oporou pro stanovení kvót jsou v českém šetření SRÚ data z výše zmíněného šetření Životní podmínky. Pro statistiku rodinných účtů je tedy vybírán stanovený počet domácností s určitými charakteristikami tak, aby celkový soubor odpovídal struktuře populace dle českého šetření EU-SILC.

Jednotkou výběru v šetření SRÚ je domácnost. Až do roku 2005 byly kvótními charakteristikami ekonomická aktivita osoby v čele domácnosti, kterou byl v případě úplné rodiny vždy muž, příjem přepočítaný na jednoho člena domácnosti a počet ekonomicky závislých dětí. V období do roku 2005 nereprezentoval výběrový soubor všechny typy domácností, až v roce 2006 byl výběr rozšířen o domácnosti nezaměstnaných, o domácnosti důchodců s ekonomicky aktivními členy či o domácnosti bez ekonomicky aktivních členů. Rovněž kvótní výběr byl doplněn o další charakteristiky, jako je velikost obce a typ domu.

Šetření SRÚ se dělí na dva soubory: základní a doplňkový. Základní soubor obsahuje 3 tisíce domácností, doplňkový výběr je realizován na souboru čtyř set  nízkopříjmových domácnosti a domácností s dětmi.

SRÚ slouží k získání údajů o výši a struktuře výdajů různých typů domácností v poměru k jejich příjmům. Zároveň se jedná o jediné šetření, které poskytuje informace o odlišnostech ve spotřebě domácností. Statistika rodinných účtů zjišťuje v základním přehledu náklady na bydlení a údaje o bytě a domě, vybavenosti domácností, domácím hospodářství a složení domácnosti včetně základních charakteristik jejich členů. Přehled údajů o zpravodajské domácnosti je vyplňován do speciálního formuláře, který eviduje stav k 1. lednu (resp. k prvnímu dni zpravodajství) a také případné změny během sledovaného období.

Údaje o peněžních i naturálních příjmech a výdajích zaznamenávají respondenti průběžně během celého roku do měsíčního Deníku zpravodajské domácnosti. Podrobné informace o výdajích za potraviny a nealkoholické nápoje zapisuje každá domácnost pouze dva měsíce v roce do Deníku zpravodajské domácnosti s podrobným zápisem potravin, po zbytek období udává pouze souhrnné údaje.

Data SRÚ jsou převážena, tak aby zastoupení jednotlivých typů domácností odpovídalo jejich skutečnému podílu v populaci. Výsledky SRÚ Každoročně vychází v elektronické i tištěné podobě (viz například Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů 3 čtvrtletí 2012 nebo Retrospektivní údaje statistiky rodinných účtů za období 1989 – 2003). Datový soubor obsahující údaje za jeden kalendářní rok je dostupný z ČSÚ.

Pokyny pro výběr a nábor zpravodajských domácností statistiky rodinných účtů pro rok 2011 jsou k dizpocizi zde. Vybrané dotazníky z šetření SRÚ jsou k dispozici zde.

Další zdroje dat

ZA Online Study Catalogue
Datový katalog archivu ZA v Kolíně nad Rýnem poskytuje přístup k datům mezinárodních projektů International Social Survey Programme (ISSP), European Values Study (EVS), Standard Eurobarometer, Candidate Countries Eurobarometer, Central and Eastern Eurobarometer a k volebním studiím z východoevropských zemí.

European Social Survey
Přístup k rozsáhlé mezinárodní databázi z pravidelných šetření programu obecného sociálního výzkumu. Zahrnuje česká data a umožňuje on-line analýzy a stažení datových souborů.

CESSDA (Council of European Social Science Data Archives)
Na základě dohody o mezinárodní výměně dat mohou klienti z České republiky prostřednictvím služeb archivu ČSDA získávat data uložená ve všech 21 členských archivech CESSDA. Stránky této sítě evropských datových organizací obsahují rozcestník k členským a dalším archivům.

Sociální stratifikace ve východní Evropě po roce 1989
Stránky mezinárodního výzkumného projektu z roku 1993 s možností stáhnout datové soubory.

Odkazy na další zdroje dat